Stojí pod mostem, když jede po něm vlak
a nezacpe, nezacpe si uši,
mluví na chodce, co nezvedají zrak
a diví se, že nejsou všichni hluší.
Buší její srdce, ooo
buší její srdce...

Nerozumí sama sobě
v první noci povídá,
osamělá v cizím městě
bližnímu se vyhýbá.
Nevěří...
zakusila...

A pak že dobří vlci nekoušou,
a pak, že s___nému bolestí stéblo nepodáš,
a pak, že dobří vlci nekoušou,
a pak, že s___nému bolestí stéblo nepodáš...

Viděl jsem rodiče, tlačící kočárek,
v něm ženu středního věku,
směje se, vyptává, žadoní o párek,
v jediném divokém skřeku.

Otec se nesnaží vyhnout se kalužím,
vždyť jeho dcerka to ráda...
Zvykl si, nevěří,
že tahle smělá, zasněná žena
je postižená, je postižená...

A pak že dobří vlci nekoušou,
a pak, že s___nému bolestí stéblo nepodáš,
a pak, že dobří vlci nekoušou,
a pak, že s___nému bolestí stéblo nepodáš...

See also:
JustSomeLyrics
121
121.110
Karel Kryl Bivoj Lyrics
鄧麗欣 零與零之間 Lyrics